www.Mirovice.zde.cz - Neoficiální stránky měste Mirovice (mirovice@seznam.cz)
Počítadlo přístupů: Otevře vyhledávací okno pro stránky www.mirovice-mesto.cz
Aktuálně
Fotogalerie
Základní info
Úřední nástěnka
z Historie
Obrazárna
Turistika
  • Přírodní památky Písecka
  • Farnost Mirovice
    Seznam firem
    Kniha návštěv
    Zpravodaj Mirovicko
    Jihočeský internet
    Další odkazy:
  • mirovice-mesto.cz
  • myslin.zde.cz
  • Severní Písecko
  • Svaz měst a obcí
  • Asociace krajů ČR
  • Města a obce online
  • Ministerstva

  • Informace o stavu řek


  • Osobní stránky:
  • hurtala.com
  • risanek.com

  •  Turistika - Přírodní památky Písecka

    Přírodní památky Písecka - Geologické útvary


    20. MYŠENECKÁ SLUNCE

         Písecko patří mezi nejproslulejší naleziště turmalínu v České republice. Z chemického hlediska je turmalín složitým hlinitobórokřemičitanem železa, hořčíku, vápníku, alkálií a někdy i dalších prvků. Při zahřátí krystalů turmalínu se na jejich pólech vytváří elektromagnetické pole, které přitahuje drobné částečky. Kouzelníci na Srí Laňce využívali tuto vlastnost krystalů při svých tajemných ohňových produkcích, kdy předváděli přitahování popela zahřátým turmalínem. Jeho název vznikl ze singhálského „turamali", což znamená „kámen, který přitahuje popel".
         Do Evropy přivezli turmalín holandští mořeplavci v roce 1703. Teprve dodatečně se zjistilo, že je u nás již dávno znám, ovšem nikoli v načervenalé barvě jako na Srí Laňce, ale díky odlišným příměsím v barvě Černé (skoryl).
         Přírodní památka „Myšenecká slunce" se nachází za zdí zadního traktu stavení č. 28 v západní části obce Myšenec. Památka byla pojmenována podle paprsčitých turmalínových shluků, připomínajících sluníčka. Ta se hojně vyskytují na balvanech a skalách v zahradách mnoha myšeneckých stavení, ale i v jejich kamenném zdivu. Zvlášť nápadná jsou ve zbytcích loveckého hradu, stavěného za krále Přemysla Otakara II. okolo roku 1260. Ruina je začleněna do zdiva domků č. 8. a 69.
         Vlastní přírodní památka má tvar spíše vodopádu a je tvořena dlouhými stébelnatými krystaly skorylu. Zdejší zajímavý shluk dlouhých krystalů se vyloučil při tuhnutí žulového magmatu.



     

     

    ZpětNapsat e-mail Obnovit Nahoru Úvodní stránka Upraví a vytiskne tuto stránku

    Designed for IE6 & Mozilla Firefox (1024x768) cz

     
     

    © 2004 Václav Vaněček& Roman Debnar