Výběr stránky:
[1 - 20]
Mirovická škola oslavila STOVKU
V červencovém vydání Zpravodaje Mirovicko jste si přečetli článek odborného učitele Jana Tomana z roku 1947 "Z dějin mirovické školy". Ano, naší škole bylo 100 let a to se pěkně oslavilo.
Výstava - 20.6. - 23. 6. 2002:
Měli jste možnost navštívit v tělocvičně v Kulturním domě výstavu prací žáků spojenou s expozicí o historii školy až do současnosti. Výstavě byla věnována velká péče ze stran učitelů. bylo co ukazovat, zvláště návštěvníky upoutávaly staré fotografie, kde se někteří občané - bývalí žáci a pracovníci školy poznávali.
Výstava probíhala ve čtyřech dnech, navštívilo ji asi 350 občanů, ale i dětí a mládeže, nejen z Mirovic, ale i okolních škol, které zhlédli i program Školní akademie.
Váženými hosty byli - vedoucí referátu školství Okresního úřadu v Písku paní Mgr. Marie Rajzlová, starosta Mirovic pan Zdeněk Bárta a členové Městského zastupitelstva.
Den otevřených dveří v budově školy - 21. 6. 2002:
V pátek proběhl "Den otevřených dveří", který navštívilo asi 60 bývalých žáků této školy, místní občané a rodiče žáků, bývalí učitelé a rovněž krajský školní inspektor pan Friebl (Česká školní inspekce).
Školní akademie - 20. 6. 2002:
Akademie se uskutečnila v sále Kulturního domu a program akademie byl uveden celkem třikrát, v 9.00 hodin pro žáky ZŠ Mirovice, v 11.00 hodin pro žáky okolních škol a v 16,30 hodin pro veřejnost.
Program zahájila ředitelka školy Mgr. Jana Novotná moudrými slovy: " … 100. výročí otevření školy. Ti, kdo naši školu postavili jistě toužili, aby se jejich dětem dostalo dobrého základního vzdělání, aby nemusely strádat docházením či dojížděním do obce jiné. Věděli, že my, učitelé, máme toto dnes a denně na paměti a snažíme se Vašim dětem dáti z vědění a umu ty nejlepší základy…."
Následoval pečlivě připravený program dětí, kde z 249 žáků školy vystoupilo celkem 161 (1. stupeň - 115 žáků, 2. stupeň - 46 žáků). Každá třída si připravila vlastní vystoupení. Na tvářičkách v zákulisí byla vidět tréma a vzrušení, ale z jeviště už žáci odcházeli s radostným výrazem - spokojeni s odvedeným výkonem.
Předvedené scénky byly vtipné a úsměvné. Při této příležitosti se zde rozloučili i žáci z 9. třídy písní: "Skončili jsme, jasná zpráva, život velké šance dává nám, dál už musíme již každý sám …"
A slova na rozloučenou: "Školní léta byla pro každého z nás jedna velká pohádka. Někdo se v ní potýkal s cestou zarostlou šípkovým keřem, kterou se musel často prosekávat, pro jiného byly růžové kvítky nasypány přímo u nohou. …"
Na závěr:
Oslava 100. výročí postavení nové školní budovy skončila. Všichni si mohli zavzpomínat na svá školní léta, na úspěchy i nezdary, radosti i zklamání. "Jsme rádi, že jste tu byli s námi a tajně listovali ve svých vzpomínkách …"
PODĚKOVÁNÍ patří všem, kteří se na přípravě oslav podíleli a všem účinkujícím. DĚKUJEME !
Alena Jannacková kronikářka města Mirovice
100 let stávající školní budovy v Mirovicích
Z dějin Mirovické školy
Napsal odb. učitel Jan TOMAN v roce 1947
Přímé zprávy a doklady o existenci mirovické školy v nejstarších dobách se sice nezachovaly, ale dá se soudit, že škola tu vznikla při kostele sv. Klimenta brzy po založení městečka na počátku stol. 14.
První zmínka o mirovické škole nachází se v privilegiu mirovického řeznického cechu z r. 1589, podle něhož se nemělo přespolním řezníkům a sedlákům trpěti prodávání masa a propadlé maso mělo připadnouti jednou polovinou "do Školy žákům" a druhá polovina do špitálu. Také v pozůstalostních rozpisech nejstarší městské mirovické knihy nacházejí se z druhé pol 16. stol. časté zmínky o tom, že z pozůstalosti má být školnímu mistru mirovickému vyplácena ročně l kopa grošů míš. "za vyučováni dítek".
Od nejstarších dob stávala mirovická škola až do počátku 20. stol. na místě dnešního domu čís. 3 (p. Čanda) poblíž kostela a vyučovali na ni rechtoři či školní mistři. Rechtor míval 1-2 pomocníky či kantory, Rechtoři bývali vysokoškolsky vzděláni, latinu ovládající absolventi fakulty artistické či 7 svobodných umění a velmi často spojovati svůj úřad učitelský s úřadem městského písaře. Prvním dosud známým rechtorem školním v Mirovicích je podle městských knih Jan Bohdanecký, který na mirovické škole působil od r. 1595 až do převratu bělohorského. Zastával tu v zmíněných letech rovněž službu písařskou, vystřídal se tu v držení několika městských domů a kolem r. 1610 zastával i odpovědnou funkci městského primasa. Tento Jan Bohdanecký také jediný z mirovických měšťanů opustil po bitvě bělohorské pro své evangelické přesvědčeni město a jeho na náměstí stojící velký dům Gyntherovský (č. 76) propadl k ruce vrchnostenského důchodu orlického.
Jediným pramenem zpráv o mirovické škole a jejich učitelích v 17. stol. zůstávali dále jednak mirovické městské knihy, a od r. 1650 i mirovické farní matriky. Kolem r. 1650 tu působil školní mistr Jan Jílek Letovský, pocházející z jižní Moravy a od r. 1656 do r. 1676 zastával tu službu učitelskou a varhanickou Adam Cígler, zakladatel potomního, v Mirovicích dlouho žijícího a rozvětveného rodu. I ten se tu zakoupil na měšťanském domě (č. 8) a mohl si zakoupiti i výsadu pohřbu do krypty pod kostelem mirovickým. Jako druhý kantor je v Mirovicich k r. 1670 jmenován Václav Vapol.
Od r. 1690 máme o mirovické škole a jejich učitelích zachovány velmi podrobné a zajímavé zprávy v archivu orlickém. Týkají se vydržování školy, oprav a stavebních prací, učitelských personálu a příjmů, školních fassi atd.
Omezený rozsah tohoto článečku nepřipouští zmiňovat se o mnoha zajímavých podrobnostech a proto v dalším budou připomenuty jen věci nejpodstatnější.
Tak jako jinde měli učitelé na škole mirovické těžkou službu a hlavně mnoho pánů: orlickou vrchnost, mirovickou městskou radu a hlavně mirovické faráře, na němž byl nejvíce existenčně závislý, protože více než služba školní vynášela mu funkce varhaníka při kostelním kůru. Příjmy učitelské se skládaly jednak ze školního platu, který si učitel týdně sám od dětí vybíral (sobotáles), z posnopného, vybíraného od chalupníků a sedláků z proškolených vesnic. Posnopné činilo na př. r. 1702 v Mirovicích: 4 str. pšenice, 11 str. žita, 8 str. ječmene a 8 str. ovsa. Mimo to měl příjem z koledy či pomlázky, jež v Mirovicích mu vynášela 18 zl. a od obce dostával ročně též "za vyvedení 3 slavnostních mší" 1/2 sudu piva. Druhý půlsud pobíral od vrchnosti orlické místo posnopného z myslínského dvora. Vedle toho měl další příjem ze zpívání při pohřbech, za vedení matrik narozených a oddacích a ze soukromého vyučování "muziky".
Na celé, tehdy daleko větší farnosti mirovické, byla jediná Škola v Mirovicích. Až do reforem tereziánských, jimiž byla nařízena povinná školní docházka dětí ve věku od 7 do 12 let, bylo v Mirovicich obvykle vyučováno jen v jedné třídě, do níž měly chodit děti z Mirovic, Horosedel, obojích Nerestec, Letů, Zalužan, Touškova, Ohaře, Boješic, Myslína, Nestrašovic, Stražistě, Drahenic, Draheniček, Rastel, Sochovic, Pliškovic a Kakovic. Už z tohoto výčtu je patrno, že školu navštěvoval jen nepatrný zlomek dětí, zvláště z obcí bližších. Teprve po r. 1787 byly postupně zřizovány školy ve větších obcích, v nichž nebyl farní kostel: v Zalužanech, Letech a v Drahenicich, kde r. 1784 byla zřízena i nová fara.
V 18. stol. se na mirovické škole vystřídaly 3 učitelské generace z rodiny Kruisů. R. 1766 byla konečně za vydatného přispění orlické vrchnosti vystavěna na místě dosavadní staré a zpustlé školy nová školní budova o dvou třídách s bytem pro učitele. Vzrůstající počet obyvatelstva a zpřísnění předpisů o povinné školní docházce způsobily, že nedávno vystavěné 2 třídy brzy nestačily pro velký počet dětí (r. 1796 317 děti), a proto r. 1798 byla škola nově rozšířena. Na škole vyučoval učitel a 2 pomocníci či mládenci učitelští, jež musel učitel vydržovati sám ze svého platu, který byl ovšem oproti příjmům jiných učitelů na panství orlickém mnohem větši (kol r. 1800 činil kolem 400 zl. ročně). Od r. 1820 byla mirovická škola úředně nazývána školou vzornou a její učitelé museli prokazovati svoji způsobilost zkouškou na pražské normální škole.
Protože r. 1848 navštěvovalo mirovickou školu ve třech třídách 376 děti, bylo tu povoleno zřízení druhého systemisovaného místa učitelského a postupně se škola rozšířila až na pětitřídní, někdy i s pobočkami, což ovšem vyžadovalo další přístavby a při tom některé třídy byly nouzově umístěny v městě (hlavně v domě čís. 23 na náměstí). Od r. 1880 za řídícího učitele a znamenitého hudebníka Václava Urbana vedla mirovická místní školní rada zdlouhavé jednáni o výstavbu nové školní budovy. Nejdříve byl zakoupen pro tento účel dům čís. 23 na náměstí a později - po r. 1890 - zakoupila místní školní rada dva měšťanské domy čís. 4 a 5 vedle staré školy, po jejichž zboření došlo konečně v letech 1900-1902 k výstavbě dnešní jednopatrové budovy školní, která byla situována dále od silnice.
Když r. 1920 došlo v Mirovicích ke zřízeni měšťanské školy, jejímž prvním ředitelem byl ustanoven Jan Hrubý, bylo nutno přistavěti k dosavadní budově ještě křídlo západní a severní. Dnes je v přízemí školní budovy umístěna škola obecná o 5 třídách a v prvním poschodí škola, měšťanská, která ve školním roce 1946/47 měla 7 tříd.
ŘEDITELÉ ŠKOLY
OBECNÁ ŠKOLA | MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA
|
---|
Roky | Ředitel | Roky | Ředitel
|
---|
1877-1903 | Václav Urban |
| 1903-1914 | Václav Pihlík
| 1914-1923 | Josef Brůha
| 1924-140 | Josef Kulanda | 1923-1939 | Jan Hrubý
| 1941-1944 | Miroslav Musil | 1939-1943 | František Šťastný
| 1945-1953 | V. Procházková | 1943-1945 | Vladimír Horáček
| Ředitelství spojeno Osmiletá střední škola Základní devítiletá škola | 1945-1948 | František Šťastný
| 1948-1958 | Karel Vávra
| 1958-1962 | Rudolf Pravda
| 1962-1965 | František Marek
| 1965-1980 | Josef Pacovský
| Vznik Základní školy - 8 tříd | 1980-1989 | Marie Vítková
| | 1989-1992 | Martina Šálková
| Vznik Základní školy - 9 tříd | 1992-1995 | Josef Bílek
| | 1995-2001 | Jan Brabenec
| | od 2002 | Jana Novotná
| |